Den 25

Dnes jsme absolvovali něco přes hodinu cesty do města Izamal a odtud zase něco přes hodinu do města Pisté, kde jsou nejslavnější mayské pyramidy Chichén Itzá. Tady jsme se na dva dny ubytovali.

Cesta do Izamalu utíká rychle. Silnice je skoro bez retardérů, často lemovaná políčky agáve, z níž se vyrábí tequila.

Izamal je známý jako „žluté město“. Všechny domy jsou tu natřeny okrově žlutou barvou a na pohled je to opravdu krásné. Navíc je centrem náboženského života celého Yucatánského polostroova. Mexičané jsou věřící národ, přes 90 procent obyvatel se hlásí ke katolické víře.

Rolex Replica Watches

Dominantou Izamalu je obrovitý žlutý klášter Convento de San Antonio de Padua (klášter svatého Antonína Paduánského). Tady také parkujeme a jdeme na prohlídku (zdarma). Klášter má vskutku impozantní rozměry – 400 x 500 metrů. Byl symbolicky vystavěn na zarovnané staré mayské pyramidě boha deště Chaca. Před průčelím kláštera se na ploše 8000m² rozkládá obrovité atrium obklopené sloupovou galerií se 75 sloupy. Toto atrium patří dle odborné literatury k největším ohraničeným prostranstvím na světě; v Americe se jedná vůbec o největší prostranství. Všechno tohle je hezké, ale my hledáme záchody :) Než se zadaří, prolezeme celý klášter, včetně hlavní kaple i postranní uličky. Takže důkladnou prohlídku máme za sebou bleskurychle a vydáváme se jen tak courat malebnými žlutými uličkami Izamalu. Žlutý je tu i obrovský moderní supermarket.

Přicházíme až ke kostelu Capilla del Siglo XVI a pak k mayské pyramidě, která stojí přímo uprostřed města volně a napospas ponechána svému osudu. Působí to věru zvláštně. Úpatí pyramidy končí těsně u silnice a hned na druhé straně silnice stojí malé rodinné domky. Nikdo se tu nad pyramidou boha slunce Kinich-Kakmó (postavená mezi léty 250-600 a vysoká 35m) nepozastavuje. Daneček neodolá a musí na ni vyšplhat. Taky bych chtěla mít v 35stupňovém vedru tolik energie, jsem zpocená jenom na něj koukám.

Pak nám přijde do cesty jakýsi obchod s místním alkoholem a tak několika lahvemi tequilly řešíme otázku, co přivézt příbuzným za suvenýr. Paráda, to byla rychlovka :)

Odpoledne přijíždíme do Pisté. S nechutí si dáváme jídlo v restauraci. Daneček už dopředu hlásí, že placky nechce. Naštěstí je kromě placek i rýže a tak je to snesitelnější. Fakt nevím, co je to za jídlo, koupit si v supermarketu hotový placky, kydnout do toho maso a hotovo. To snad není ani vaření!!! Hlavou se mi pořád dokola honí svíčková (brácho, fakt díky za fotku tvýho dnešního oběda, nasrala mě, takže asi splnila svůj účel :)), kuřecí madrás, hovězí v kokosovém mléce s červeným thajským kari, hmmm, mňam, těstoviny replique montre se špenátem a lososem. Přesně vím, co udělám jako první věc, až přijedeme domů – přiberu za den tak 10kg.

Rozpačitě procházíme naše nové ubytování. Krásný dům, překrásný! Ale tak hrozně špinavý. Zvláštní kombinace – tady peníze evidentně jsou, ale někdo na to prostě jen kašle… Daneček skáče do ne příliš čistého bazénu, je nadšený z žebříku a hadice. To jsou dvě ze tří věcí, které potřebuje k ideální dovolené. Zkouším sprchu. Hmmm, máme prvotřídní koupelnu, jen v ní neteče voda, ale to je jen takový detail. V další poloplesnivé koupelně naštěstí ano. No ty dvě noci tu nějak zvládnem. Zahrada je pěkná, postele čisté a pohodlné.