Mexiko - Emiliano Zapata a tak nějak na cestě 

Den 17

Tak nám to dneska slibně začíná hotelovou snídaní – čerstvá papája, ananas, meloun, palačinky a vaječná omeleta se šunkou a se sýrem, tousty s marmeládou, džusík a čaj. A to nejchutnější na tom je, že to nemusím chystat já :)

Hned potom se balíme a plánujeme dnes dojet do Palenque, což je něco přes 3hodinky cesty. Hledám nějaký tip na zastávku po cestě. Na mapě mě upoutalo město Emiliano Zapata, jež leží u jezera Laguna Nueva Esperanza a mohutné řeky Usumacinta. To bude náš dnešní stopover.

Včera jsme přejeli z mexického státu Quintanta Roo do Campeche a ocitli se najednou úplně někde jinde. Doteď jsme si pořád říkali, že není možné, že se tu nikde nic nepěstuje a nechová. No a teď koukáme na ty nekonečné lány cukrové třtiny občas proložené kukuřicí. (Prales skoro úplně zmizel). A taky na častý nešvar – vypalování trávy kolem silnic, ale i jinde. Je to tady jeden čadící kouř vedle druhýho.

Dnes jsme překročili hranici do Chiapasu,swiss replica watches což obnáší, že si Vás automatická kamera i s autem vyfotí a automaticky se otevře i závora a můžete jet. Kontroly jsou jen namátkové. Zmizela cukrová třtina a vylouply se rozlehlé pastviny s krávami a ranče. Každý dům má krom pick-upu i svého koně.

Míjíme pick-up, jež na korbě stěhuje snad celý dům. Děláme čurpauzu. Stěhovák nás míjí. Předjíždíme pick-up. Ty brďo, on tam má i pět matrací! Zastavujeme, protože jsem na silnici viděla přejetýho jakéhosi skoro dvoumetrového hada a chci se kouknout. No fakt, pořádnej macek. Dělám fotku. Pick-up nás objíždí. No on tam má snad i vanu či co :) Předjíždíme pick-up, míjíme několik síťovaných silničních „nadchodů“ pro opice a konečně odbočujeme k městu Emiliano Zapata.

Stavíme u krásné vyhlídky na začátku města. Stojí tu jakási opuštěná restaurace, před ní louka táhnoucí se až dolů k jezeru. Nahoře na obloze krouží několik kondorů. Výhled parádní, Na celé jezero, na řeku Usumacintu a taky bohužel na pás kouřového mračna na obzoru, zase nějaká krutá vypalovačka.

Snad 5 metrů před námi, na louce, si to štráduje metrový leguán. Požírá šťavnaté listy, vyhřívá se u své díry. Pleteme copánky z palmových listů. Leguán se přemísťuje o pár metrů dál a leze do další díry. Jde se schovat, napadne mě. On ale z nory tahá ven samičku a čile se má k tvorbě malých leguánků. Sleze, mlsně se párkrát oblízne a jde se zase nažrat. Tomu říkám „Udělat si hezkej den“ :)

Fotím krásného motýla, další mrňavou ještěrku. Těsně nad námi prolítnou dva racci, jeden v zobáku právě ulovenou rybu, druhý by si evidentně taky dal :) kluci spolu bojují uschlými palmovými listy. Protahovací odpočinek příjemně splněn.

Sotva vjedem do Palenque, hned nám na křižovatce zastoupí cestu jacísi bubeníci a rozjíždí svou show. Bože, neeee! Už zase?! Jsme bílý, tak z nás potečou peníze, že? Zakrývám si rukou oči, aby bylo evidentní, že na ně nekoukám, a že tedy ani peníze nebudou. Funguje to. Skvělý. Příště zas. To jsou furt nějaký drobný poplatky – na každý pumpě se nám hrne někdo umývat čelní sklo, na parkovišti před obchodem nám teď kdosi zakryl papírovým kartonem čelní sklo, aby tam nebylo horko a samozřejmě to taky nedělal zadarmo (vlastně u nás ano), v obchodě je za kasou balič, který vždy balí nákup a ten taky něco spolkne… Nesnáším tyhle nevyžádané služby.

Nemluvě o tom,Audemars Piguet Replica že na pumpě nás taky zkouší ošidit. Nejdřív nám pán natankuje za 100pesos, pak počká, až mu připomenete, že chcete plnou… jenže on těch 100pesos nevynuluje a dotankuje do plna a pak po Vás chce platbu za plnou nádrž plus ještě těch 100pesos navrch. Stalo se nám to na cestách už tolikrát, že jsme si to už i pojmenovali: „Tankovací fligna“ :) Tentokrát jim Peťa vrazil hned na začátku těch 100pesos a už ani plnou nechtěl. Natankujem jinde. Báli jsme se, jak to tu v Chiapasu bude s tankováním, Mexiko teď bojuje s nedostatkem benzínu, ale tu je to zatím ok.

Tak jsme zdárně nakoupili a ubytovali se, skamarádili se se sousedovic psem, který je teď u nás pečený vařený, navařili, vybalili, kluci tu v tom vedru zdárně vypili svůj první tekutý nanuk a za zvuků cvrčků a hrozivého křiku vřešťana se šlo spát. Ráno vstáváme brzy a navštívíme další mayské město.

Zpět