Den 11

V noci nás budí náraz do okna. Zloději! Dál ale nic. Klid. To se nám asi něco jenom zdálo... Ráno nacházím pod oním oknem asi 8cm velkého brouka ležícího na zádech a z posledních sil kopajícího nožičkami... To tu takhle asi leží celou noc... :)

Po snídani vyrážíme směr laguna Gri Gri - dnes bychom se skrz ní rádi projeli na loďce. Ceny jsou ale vysoké a slevu se nedaří usmlouvat. Všichni tu drží pohromadě. Nic, zkusíme to navečer, až se oficiální kasa zavře, určitě tu někoho odchytneme. Ani náš alternativní plán Playa el Diamante se nám dnes nedaří - celá pláž je po předchozích deštích a velkých vlnách zaplavená asi půlmetrovou vrstvou smradlavých tlejících řas.

Hledáme na mapě další blízkou pláž - Piscina Natural. Tady se nás kopior väskor ale snaží odchytnout jeden ambiciózní dominikánský chlapec a nahnat nás i s autem do ohrady z ostnatého drátu. Čujeme nějakou ždímárnu. Navíc, nikdo další tu neparkuje ani není a není kde jinde zaparkovat, pak už je tu jen prašná cesta ke komusi domů... A opravdu, prý 150pesos za hlídání auta. Tak to otáčíme a pokračujeme po pobřeží dále.

Nacházíme národní park Cabo Francés Viejo Park.  Ačkoliv je park rozlohou malý, poskytuje nádherný výhled na vysoká pobřežní skaliska na jedné straně a  na vodopád řeky ústící přímo do moře na straně druhé. Dětem se tu líbí neobyčejně. Našli si říčku s malými kaskádami... Je tu také velké množství ptactva a bohužel i odpadků...

Odpadky jsou v Dominikánské republice vůbec velký problém - kolem cest, mezi domy, pláže jsou naštěstí každý den čištěny... Když si koupíte 3 věci v sámošce, každou Vám zabalí zvlášť do plastové igelitky, některé i do dvou, zcela beze smyslu... První dny jsme to jako rodina usilující ve vlastní domácnosti o zero waste dost těžce rozdýchávali. Za ty 3 dny se nám nakupilo asi 40 igelitek. Nebyli jsme totiž schopni dost rychle zareagovat, když nám v sámoškách vždy nějaký pomocník nákup zabalil do nových igelitek sotva prošli pokladnou. Teď už jsme připraveni a nosíme si sebou ty staré. Rovněž už nekupujeme vodu balenou v jednorázových plastových lahvích, ale v opakovaně použitelných 20litrových barelech.

Před oběděm ještě stíháme navštívit Playa Preciosa - za mě ta nejdokonalejší pláž (spolu s El Diamante), kterou jsme navštívili. Nádherné scenérie pobřeží a dokonalé soukromí (O 300m dlouhou pláž se dělíme jen se dvěma holčinami, které vidíme kdesi v dálce). O trochu vzrušení se nám tu postarala jedna nečekaně velká vlna, která pokryla celou pláž. V jedné ruce mi hned přistál Samík, kterého jsem chtěla uchránit před naplaveným dřevem a tou druhou jsem zachytila plující zrcadlovku ve fotobrašně... Uuuuaaaaaa!

Doma nás hned vítá pavouk jako dlaň.

Daneček: Mamííí, ten je malej, to ho si necháme, prosíííím!

Já: Ne, taťko, pleskni ho!

Daneček: Nech ho, ať si dělá, co chce!

Při té představě s Peťou zděšeně vykulíme oči a a Peťa jedná.

Navečer se vracíme k laguně Gri Gri.  Je půl paté. Oficiální pokladna právě zavírá. U jednoho muže s motorovou loďkou se nám daří usmlouvat projížďku lagunou za poloviční cenu. Naskakujeme do loďky, pán startuje motor a jede se. Samík nadšeně tleská ručičkama, poskakuje a výská jupííííí! Projížďka je bezchybná. Mangrovy se zrcadlí ve vodní hladině, všude spousta ptáků. Na kořenech stromů, ve větvích, ve vzduchu. Nevíme, kam koukat dřív. Po chvíli vyjíždíme z laguny na otevřené moře a  pán nás ochotně prováží po celém pobřeží Ria. Jsou větší vlny a když se naše plavba začně nápadně podobat jízdě na horské dráze, Daneček se od srdce rozčiluje: Já to moře vypustím hadicí do kanálu! Babička naproti má hadice, tak to tady celý vypustím do kanálu! A bude! :)

Po projížďce mezi skalisky na okraji laguny se vracíme zpět mezi magrovy a tu nádhernou podívanou si při zpáteční cestě užíváme ještě jednou. Děti navrhují, že se zítra půjdeme projet zase :)

Toto byla poslední věc, kterou jsme tu na severním pobřeží chtěli vidět.  Tedy máme ještě dva dny úplně bez plánů, z čehož nejsme vůbec nadšeni. Původně jsme totiž počítali s nějakým tím startovním cestovním průjmíkem a pobyt v Riu jsme rezervovali raději na déle. Zdraví nám ale přeje :)

Den 12

Den trávíme na jedné z pláží v Riu a u bazénu a také praním všeho špinavého. Na dalším ubytování totiž nebude k dispozici pračka a tak budeme muset týden zvládnout bez ní.

Večer se rozhodneme jít do městečka na večeři. V parku perruque cosplay v centru zrovna probíhá nějaká párty/slavnost. V každé ulici stojí auto s nadupanou repro-soustavou na korbě, z níž se linou rytmy merengue/salsy/bachaty v ohlušující hlasitosti Co auto, to jiná skladba. Všichni lidé, zvláště mladí, jsou venku. Sotva seskočí ze svých mopedů/motorek, začnou se bez rozmyšlení vlnit do rytmu, ať už jsou právě na ulici, v obchodě. Je tu tolik krásných a talentovaných tanečníků i tanečnic, až oči přecházejí. A perfektní atmosféra. I s námi už to šije. Nejraději bychom se přidali :) Ale neslyšíme se ani ze vzdálenosti 10cm. Nakonec tedy bereme pizzu do krabice sebou...

Den 13

Naposled chceme pobýt na Playa el Diamante, ale řas je tu stále dost. Právě sem připlouvají na malé loďce 3 rybáři. Loď se jim nedaří vytáhnout na břeh. S Peťovou pomocí se nakonec zadaří. Na oplátku můžeme s Danečkem prozkoumat motor :) Dokupujeme zásoby v  Cabreře, poslední praní a večer balení kufrů... Už se těšíme, až budeme zase měkde jinde. 

Během našeho dvoutýdenního pobytu v Rio San Juan jsme několikrát projeli severní pobřeží od Puerto Plata až po Lagunu DuDu, takže jej už známe jako vlastní boty :) Severní pobřeží Dominikánské republiky vyniká především neskutečně krásnými plážemi, a tak i náš pobyt byl převážně o plážích, ačkoliv nejsme zrovna plážoví povaleči. Velmi se už těšíme na změnu - na přesun do centrálních hor Dominikánské Republiky. Zítra nás čeká Jarabacoa.