Dominikánská republika

Z naší poslední větší cesty do USA jsme si sebou přivezli velký malý suvenýr – druhého syna :-). Tím se náš cestovatelský život opět odsunul na druhou kolej. Nyní, když má 2,5roku jsme se rozhodli vyrazit zase někam dál a na dýl, ideálně do tepla.

Všechno je ale jinak. Dříve jsme byli přeborníci ve spontánnosti, kupovali levné last minute letenky, ubytování hledali na místě a co nejlevnější (švábi, nešvábi) a když jsme se někam chtěli dostat, vylezli jsme prostě na silnici, někoho zastavili nebo stopli autobus. To je s dětmi, hlavně s těmi malými, jaksi nereálné.

Pečlivě jsme museli zvážit výběr destinace. Roli hrály především potenciální zdravotní rizika v podobě různých tropických nemocí. Dále možnost půjčit si na místě auto (to jsme vyhodnotili jako nejjednodušší a nejpohodlnější způsob přepravy s dětmi) a s tím spojená kvalita silnic, aby se s tím autem dalo vůbec někam dostat. Tím se vyloučilo asi 80% všech destinací, kde je v období naší zimy teplo. Původní plán vrátit se po delší době na Bali jsme nakonec zavrhli z důvodu 24hodinového letu a aktuální nebývalé aktivitě hlavní balijské sopky. Prst na mapě nakonec ukázal do Karibiku - na Dominikánskou republiku.

Začala číhaná na levné letenky. Na konci října jsem koupila letenky tam a asi o 10dní později se objevili poměrně levné letenky zpět. Skoro 3 měsíce jsme plánovali, která místa navštívit, hledali vhodná místa, kde se ubytovat. Nakonec jsem vybrala 6 nejlepších dobře dostupných lokalit a v nich domluvila pronájem třech vilek a třech dostatečně velkých apartmánů s kuchyní. Tentokrát jsem se totiž v rámci v preventivního protiprůjmového opatření rozhodla po celou dobu našeho pobytu vařit domácí jídla, na které jsou naše děti zvyklé.

Zjišťovali jsme informace, hlavně ty o řízení půjčeného auta v Dominikánské republice. První, co totiž najdete v obecných doporučeních je nepůjčovat si v tomto státě auto a už vůbec ne řídit. Všichni radí pronajmout si auto i s řidičem, neb doprava je tu chaotická, řidičové ožralí, někde se dočtete, že Dominikánci jsou vůbec nejhorší řidiči na světě…  Cesty plné výmolů, policisté zaměření na turisty a vyžadující úplatky… A docela dobře se Vám může stát, že nějaký dominikánec bude tvrdit, že jste mu přejeli nohu a bude chtít odškodné. Největším strašákem je potom dopravní nehoda – pokud jste jejím účastníkem, vždy padne vina na Vás, jako na turistu…

Obecná doporučení již ale nějakou dobu bereme dosti s rezervou a tak začalo podrobnější pátrání a hledání zkušeností konkrétních lidí, kteří si tu auto již půjčili. Pravda, mnoho jsme jich replicas relojes nenašli, ale informace, které jsme zjistili, nás dost uklidnili. Peťa je navíc mistr řízení v chaosu a horší než v Káthmandů to určitě nebude…

A víte co? Jsme tu pár dní a cesty lepší jak u nás. Pravda, občas nějaký nečekaný výmol, obvzláště zrádné jsou ty skryté v kaluži… Řidiči naprosto v pohodě, jednou nám nedal jeden přednost při zelené na semaforu. Snad jediná výtka je, že v noci mají nonstop zapnutá dálková světla… Lépe jezdit přes den. Samozřejmě se to nedá srovnávat s kultivovaným provozem na silnici u nás, ale kdo už někdy řídil třeba v Asii, tak tady mi to přijde o dost lepší. Policisty jsme minuli už asi 10x a zatím nás nestavěli… Uvidíme, jak to půjde dále :-)