Den 10

Balíme. Dnes chceme dorazit do 300km vzdáleného městečka Altoona, které je na půli cesty mezi Niagárami a Washingtonem. Cestou plánujeme delší protahovací zastávku ve městě Cattaraugus – na internetu jsem si ho našla jako indiánskou rezervaci, samozřejmě tu novodobou, s kýčovitými indiánskými suvenýry, omšelými benzínkami a kasíny. Říkala jsem si, že by bylo fajn to vidět, když to máme po cestě.

Po 90km jízdy z Niagara Falls vystupujeme v zapadlém městečku a ohlížíme se po Indiánech.  Jediné, co tu indiány připomíná je Jeep Grand Cherokee zaparkovaný v malé boční uličce. Americké vlajky na domech, křesťanský kostel, obchod s rybářskými potřebami, halowenské dýně přede dveřmi. Když nás zdraví chlapík v kostkované flanelové košili s dlouhými umaštěnými vlasy maskovanými omšelou červenou kšiltovkou, v náruči komínek videokazet s nápisem Dracula, dochází nám, kde jsme:  Typický americký vidlákov J

Děláme se procházku centrem městečka. Je tu nádherně – stromy v zářivých barvách podzimu, klid + ta bohatá halowenská výzdoba, všude pavouci, čarodějnice a dýně, krása.  Pak se 10min odhodláváme, zda vkročit či nevkročit do místního bistra. Parta chlápků vevnitř u stolu na nás zvědavě pokukuje jako bychom byli to největší vzrůšo, co tu zažili za posledních 20let. Nakonec jdem J

IWC Replica Watches

Sedáme na dvě zelené polstrované lavice, mezi námi stůl. Chlápci na náš pořád vejrají.  Z jídelního lístku objednáváme dva různé hamburgery a hranolky a Peťa v zápalu nervozity kývne i na kafe, které nepije a neměl ho tak 150let J Připadám si jak v americkém filmu – to zapadlé bistro, ta servírka a to kafe J Jen tu někomu předat kufřík s milionem dolarů v drobných bankovkách a je to J Já vím, moc koukám na filmy. (Ale možná ne až tak moc – jak jsem minule psala o tom hotelu a vraždách, dva dny na to čtu na Novinkách článek, že v Motelu 6, kde jsme už taky dvakrát bydleli, někdo zavraždil 9žen, tohle teda bylo v Chicagu, ale stejně…)

Z Cattaraugus jedeme 280km do Altoony. Jsme rádi, že jsme sjeli z dálnice. Teď jedeme po běžné silnici a jen se kocháme. Podzim je v Pensylvánii opravdu skvostný. Kopcovitá krajina pokrytá lesy v zelené, žluté, oranžové, sytě červené a dokonce i v růžové barvě (to je nějaký spešl javor, už jsem na to koukala replique montre theme-font:minor-latin;mso-char-type:symbol;mso-symbol-font-family: Wingdings">J) Krásně svítí slunce a já se nemohu vynadívat.  Pod stromy se to u cesty hemží mobil housy, ale i pěknými rodinnými domy a vilami, sem tam nějaký ten starý tank nebo dělo. Na polích zraje kukuřice, a nalevo od nás skáče klokan. Počkat! Wtf? No fakt, normálně volně klokan!!! Po několika značkách „Pozor na medvědy“ se mi v lesíku daří spatřit i krásnou laň. Daneček krásně spinká a budí se zrovna ve chvíli, kdy zatáčíme k hotelu. Peťa říká, že snad musel být v minulém životě americký orel či co, že přesně ví, kdy usnout a kdy se vzbudit. Je to miláček J

Den 11

Dnes chceme zůstat ještě v Altooně a jet se podívat do Penn´s Cave a na Park divokých zvířat. Mělo by to být tak 60km severozápadně, takže máme opět trochu času pokochat se místní nádhernou přírodou. Na cestě před hotelem vidíme přejetou vačici. No lepší než nic J 

Penn´s Cave je krásná krápníková jeskyně,  celou dobu se v ní jede na lodičkách, takže vhodné i pro malé děti. Jako vždy nechybí  krápníky připomínající tvarem nějaké zvíře, srdce a tady dokonce Sochu svobody nebo hlavu Indiána. No, někdy je to o notné dávce představivosti. Když průvodce ukazuje krápník ve tvaru lva, pán vedle mě na loďce nakloní hlavu trochu doprava a poznamená: „Ale ten lev je mrtvý, ne?“ J

Daneček je spokojen. Celou dobu se zájmem sleduje světlo průvodcovy baterky jezdící po stěnách jeskyně a dudlá dudlík. Po prohlídce všichni tři obědváme, několikrát přebalujeme  a Daneček vyráží na obhlídku obchodů se suvenýry. Bere, co mu pod ruku přijde a jako pravý Pán chaosu vyhazuje všechno z regálů. Řádění zaplaťpánbůh ukončuje průvodkyně, která nás volá, že už jsme na řadě na prohlídku parku divokých zvířat.

Na tuto hodinu jsme na tu na prohlídku jen my, takže zatímco před hodinou jel plný vyhlídkový autobus turistů, my dostáváme k vlastní průvodkyni i vlastní jeep. Park divokých zvířat není nic úchvatného, ale prohlídka byla milá. Jeepem jsme jeli přímo k výběhům, někdy i do nich. No jo, Američani jsou líní jako prase J Bizoni, vlci, rys, mustangové, dokonce puma, pak jeleni  a dlouhorohé krávy. Ty se Danečkovi líbili nejvíc. Lezl za nimi z okýnka skoro až ven J

Prohlídka končí právě včas, Daneček už začíná vyžadovat odpolední spánek a tak spokojeni nasedáme zpět do auta a jedeme zpátky na hotel.

Večer nás čeká další várka špinavého oblečení, tentokrát máme pračku i v hotelu. Čas mezi praním vyplňujeme rolex imitazioni perfette procházkou, načež nám taťka vykouzlí úsměv na tváři kyblíkem křidýlek z KFC J

Den 12

Hned ráno vyrážíme směr Washington. Cestou zastavujeme 3/4hodiny za Altoonou, kde se nachází Bedford village. Jde o skanzen staroamerických domečků, stodoly, starodávná větrná pumpa, dobové dřevěné vozy, uprostřed rybníček s kachnama, teleport do starých časů. Malej si protahuje nožičky a můžeme pokračovat v naší cestě…

Pokračování v dalším článku.

Foto z Altoony zde