Den 105 – Den 109

Nastal čas přesunout se do kambodžského Siam Reapu, kde se nachází chrámový komplex Angkhor – důvod, proč jsme do Kambodže vůbec jeli. Nic jiného, co by nám stálo za to, tu vlastně ani není...

Cesta z PhnomPenhu do Siam Reapu byla veeelmi „zajímavá“. Jeli jsme po rozbudované dálnici. Takže vlastně po polňačce, a celý den. V duchu děkujeme bohu za tu prozřetelnost, co nám dal – zpátky totiž nebudeme muset, letenky do Singapuru jsme si koupili rovnou ze Siam Reapu. Taktéž jsme rádi, že jsme byli tak pohodlní a poprvé v životě si rezervovali hotel na první noc už z Phnom Penhu. Sami jsme byli překvapeni, že jsme později nelitovali. Rezervovat hotel dopředu je většinou fatální chyba. Jen, co nás autobus vyplivl značně omega imitacion pomačkané a požvýkané na nádraží, už na nás mával řidič tuk-tuku s cedulkou s Peťovým jménem. To je komfort. Odvoz na hotel zdarma. Cena 250Kč/noc za oba se snídaní a bazénem. Jak jsme se přesvědčili hned druhý den, nejlepší hotel v poměru k ceně v širém okolí. Před spaním si dáváme rekonvalescenční pobyt v bazénu. Sem tam tu proběhne krysa. Tomu, aby se neprobíhaly z ulice se dá asi těžko zabránit. Okolí je jich plné. Náš hotel se tu tyčí jako oáza klidu a harmonie mezi chatrčemi ze 3 plechů a prachem. Tentokrát jsme rádi, že se toho nemusíme účastnit a můžeme si od kambodžské chudoby odpočinout. Zajímavé, že tenhle stát mezi dvěma nejpohodovějšími zeměmi Asie – Thajskem a Vietnamem – je na tom oproti nim tak špatně...

V nastávajících dnech jsme věnovali hodně času plavání v bazénu, ovocným shakeům, dobrému jídlu a samozřejmě návštěvě starodávného Angkhoru. Angkhor se sestává se spousty malých i velkých chrámů roztroušených ve velké hustotě na opravdu rozlehlé ploše. Největší z nich – Angkhor Wat – je zároveň největší „náboženskou“ stavbou na světě. Jeho prohlídka nám ale přišla trochu nudná a nezajímavá. V 35stupních jsme se škrábali v jeho útrobách až nahoru abychom viděli velké „nic“.

Mnohem více nás nadchl monumentální chrám Bayon, na jehož povrchu se nachází neuvěřitelných 216 asi metrových obličejů zírajících do okolní džungle. Úplnou třešničkou na dortu pak byly chrámy Ta Prohm, které během posledních staletí stačila už pohltit a sežvýkat džungle. Tyto chrámy jsou skrz naskrz  prošpikované majestátnými stromy, kořeny a lijánami. Ze spousty z nich už zůstala jen fausse rolex hromádka kamení. Neustále probíhají práce na záchranu Ta Prohmu, takže v některých částech najdete spoustu umělých podpěr a vzpěr, díky kterým chrámy odolávají váze stromů. Toto místo je tak působivé, že si jej vyhlídli i filmoví producenti k natáčení filmu Lara Croft – Tomb Rider. Po ní je tu pojmenován jeden ze stromů – Tomb Rider Tree.

Na prohlídku Angkhoru jsme si nakonec najali tuk-tuka (10USD/den). Jít ty vzdálenosti mezi stovkou chrámů pěšky je holé neštěstí (navíc při hříšně vysokém vstupném do areálu 20USD/os/den vyjde jednoduše levněji sehnat si nějaké vozítko a stihnout toho víc) a původní plán půjčit si kola se zbortil jako domeček z karet, když se rtuť teploměru vyšplhala na 35 ve stínu...

Krom Angkhoru jsme věnovali hodně času přípravám na náš pobyt v Singapuru, což každé drahé místo vyžaduje. Dobrá organizace času může ušetřit spoustu peněz. Děláme program a rezervujeme ten nejlevnější dvoulůžák v celém Singapuru. Přijet do Singapuru bez rezervace hotelu je totiž čiré bláznovství, pokud tedy netoužíte stát se bezdomovci...